Jurova zpověď k průběhu závodů TRT Miladatlon 2022

23. 8. 2022

Tedy moje zpověď … tak asi 5. v pořadí, když to byl 5. ročník, druhý pod názvem STRABAG Rail Miladatlon.

Předesílám, tento text neobsahuje moje poděkování donátorům a partnerům zainteresovaným do miladatlonního hemžení. Primárně ho adresuji Vám, závoďačky a závoďáci.

Vím předem, bude to opět dlouhé, jistojistě tak, jak mi zobák narostl, tedy od srdce – není mým zvykem jinak, „stižené“ emočními „návaly“, které se během psaní jistojistě dostaví a patrně občas s užitím nějakého jadrného slova, které snad přejdete a prominete.

Jo, Miladatlon je opravdu moje další dítě, a nepíši/neříkám to s pýchou v duši, ač jsem ješitný chlap tak, jak jen chlap ješitný být může. Hodně mi na MT záleží, rozuměno na Vás, členové miladatlonního týmu, Miladatlonu spřízněné duše a to nejen z KILPI KOME KLUB Kraslice, na Vás, závoďačky a závoďáci.

Spolu s miladatlonním mančaftem se snažíme, abychom Vám splnili, co Vám na očích vidíme. Ano, v našem počínání a konání je obsažena i jistá dávka „zištnosti“. Totiž Vaše úsměvy, smích, Vaše spokojenost s Vámi podanými sportovními výkony, Vaše objetí s Vašimi blízkými v cíli, to všechno a mnoho dalších Vámi vysílaných podnětů směrem k nám je to, co nás, a prosím, to není fráze, skutečně nabíjí energií a do krve nám vyplavuje doslova a do písmene hormony štěstí. Dává nám zapomenout na ten neskutečný „voser“, který, ač jsme si ho dobrovolně zvolili, „musíme“ (nemusíme, ale chceme) absolvovat před i po miladatlonním hemžení, aby vše klaplo tak, jak jsme chtěli, a Vy jste byli ve většině, věříme, spokojení.

Doslova balzámem na duši je, a dovolím si tvrdit nejen pro mě, účast „prcků“, drobotě a starších mládežníků. Rodičové, však víte sami nejlépe, je radost pozorovat, jak se Vaše ratolesti mají k světu, jak s úsměvem na tvářích bojují sami se sebou, v duchu fair play se soupeři a v cíli, no v cíli to je dojímačka i pro ty, kdož nejsou stejné krve závoďákovy.

Moje osobní poděkování:
Zde jsem v části mého sdělení, kdy vím zcela jistě, že není v mých možnostech poděkovat na tomto místě úplně všem, které bych rád jmenoval a moje díky jim veřejně vyjádřil. Proč? Protože těch „člověků“ nakloněných Miladatlonu, a současně mnohdy i mně osobně, je hodně. Zcela jednoznačně mohu prohlásit, že bez každého jednoho z nich by MT buďto vůbec nebylo nebo by minimálně jedna či více „komponent“ z celku chyběla a „někde“ by to zatraceně drhlo.

Můj největší dík patří mým nejbližším. Lídě, našim dcerám Terče a Verče, zeťákovi Zdendovi, našim vnoučatům, Ondrovi, dvojčatům Máje a Majdě, dospělákovi Dádovi, mimo jiné jednomu z MT fotografů, kteří  nejen nám, babičce a dědovi (Lorencovi ) dělají jenom radost – tak jistěěě, stejně jako Vám ostatním dělají radost Vaše ratolesti – všichni jsme na Ty své pyšní, to dá rozum. Tak to má být, tak je to jistojistě „cajk“.

Samo, následují všichni členové MT mančaftu. K této děkovačce „vydám samostatné tiskové prohlášení“  … však dotyční vědí a Vy, kteří jste nebyli na miladatlonním place poprvé, víte jistě rovněž. Kdy se tak stane? Nevím, musím vyčkat foto materiálu a dát tomu/sobě čas. Nestíhám jako zamlada, moje čtyřtaktní čtyřválce už frčí jen na tři hrnce, mnohdy vůbec.

Jakub Merle – triatlet - ten kdo mě čte na MT webu, FB, IG, už ví, oč tu „běží“. Kubu jsem potkal díky tomu, že jsem se rozhodl zkusit na „stará kolena“ coby netriatloňák „poštelovat“ Miladatlon. Vzájemně jsme si padli do „voka“ a tvrdím, že dnes je náš vzájemný vztah tím, co oba považujeme v pravém slova smyslu za chlapské přátelství až za hrob. Mně je jenom líto, že nejsem alespoň o tu dvacku mladší, ale to je prostě život. Kubo, drsňáku s citlivou duší, chlape, který držíš slovo, díky, že „tu“ jsi i pro mě!

Ivan Málek – „sakra dobrej cyklouš a železňák - triatlonista“, také spolužák z průmky. Kamarád, který  letos „táhnul“ už 35. ročník triatlonu Mosazný muž v Povrlech. Jasně, že jsem ho někdy v r. 2017 požádal o rady a moudra, a jak se mi posléze hodily. Bylo a je pro mě osobně velkou odměnou, když se Ivan minulý rok neohlášeně objevil na place a letos dokonce doprovodil dceru na startovní lajnu. Ivane, díky!

Mára - Marek Peterka - jasan, mimo jiné několikanásobný Winterman, KOŤák, organizátor a pořadatel závodů, např. Železného knedlíka v Děčíne atd.,  a také ten, který vede Ondru Zmeškala, nevidomého sportovce, při absolvování jejich společných nejen triatlonových závodů. Pro mě osobně hlavně borec, který mi v roce 2017 nabídl pomocnou ruku, aniž by mě znal, aniž by měl nejmenší ponětí, co jsem za „typoně“. A dnes, dovolím si neskromně tvrdit, kamarád, byť sice na dálku a s „úsporným“ penzem výměněných informací, ale za to pro mě vždy k věci a povzbuzujících. Máro, Ty woe, díky!

David Cihlář – představovat Vám ho nemusím, „vo tom ani potom“ … ale …
David je ten „týpek“, u kterého jsem v jeho „kabinetu“ na UJEPu na sklonku roku 2017 počal lajnovat moje první a již rozhodné krůčky na cestě za naplněním jednoho z mých „snů“ … uspořádat TRT na ústeckém Jadranu, zatopené „díře“ … a dnes, „no“ doslova a do písmene Jadran. David je především tělem i duší „tělomrsk“, „cvička“, „cyklouš“ a triatlet,  ale tak vážně, „prófa“ s akademickým titulem Ph.D., aby bylo jasno. Po mém soudu to byl právě a především David, kdo Vás, závoďačky a závoďáky „natáhl“ k „našemu“ jezeru, abyste prubli, zač je toho s námi „miladatlonní loket“. Navíc mě přímo seznámil s mnohými z Vás, či jsem mnohé z Vás mohl potkat a posléze blíže poznat na miladatlonním placu právě díky osobnímu Davidovu interesu o MT. David je „řízek“, který Vás svým hlasem od počátku provázel, provází a provázet bude (pokud bude mít MT pokračování) i nadále miladatlonním hemžením v a kolem ústeckého Jadranu. Davide, tuším také „Dejve“, díkes, že tu káru táhneš od počátku s námi, díkes za ty fajné persony, které jsem měl možnost díky Tobě poznat … ony jistojistě vědí.

Tomáš Slavata – duší většího altruistu jsem ve svém dosavadním životě neměl možnost osobně poznat. Tom je neskutečnej „kolík“, makáč , kamarád, který rozhodně nezkazí žádnou legrandu. Naopak, mnohdy je jejím strůjcem a v důsledku si od smíchu můžeš třeba i „cvrknout do gatí“. Jo, tak to je. Sporťák každým coulem. Prostě bývalý Duklák, atlet a triatloňák jako řemen – to mě baví. A když Tom něco jednou slíbí, tak to také stůj co stůj dodrží, i kdyby háky s nebe padaly - to je charakterová vlastnost, které si cením nadevše. Opravdový chlap zkrátka drží slovo!
Tom versus Miladatlon? Tomáš přijede v pátek na plac, bez řečí a rychlostí blesku „dotuní“  MT mančaftem připravované zázemí, vezme čtyřkolku, s Verčou doznačí úseky tratí, kam se ani Ferda, rozuměj Jardův – Auto Kotrba  - Ford  nedostane – o Jardovi bude samo sebou „řeč“ v mnou v brzké budoucnosti „separé tiskovce“  k MT mančaftu.
Tom sedne v sobotu ráno na „čtyřkolo“, prosviští tratě, zda jsou všechny bannery „na značkách“, pak „naběhne“ do cílového prostoru a rozdává  dárky pro děti dobíhající do cíle. A aby toho nebylo málo, po poledni vystartuje spolu s ostatními dospěláky na distance TRT MIDDLE. A to ještě není konec Tomova nasazení, „páč“ na závěr nám ještě odznačí výše zmíněné úseky tratí. Prostě borec! Tome, díky!

Závoďačky a závoďáci – jako obvykle, nestíhal jsem ani „prd“.  S mnohými z Vás jsem si v průběhu roku či těsně před MT2022 psal a telefonoval a v den „D“ jsem některé z Vás ani nestačil pozdravit, natož alespoň pár slov prohodit … Vy jistě víte. Omlouvám se, ale pokud bude nějaké miladatlonní příště, bude to opět stejné … nemám šanci „to dát“.  Jednak už mi to nějak hlava = mozek nebere, tedy co všechno a komu jsem chtěl sdělit,  co jsem měl na srdci, a za druhé nevím, čím to je, ale Vy všichni pak zmizíte někam na miladatlonní tratě – netuším, co Vás k tomu vede  – na nich bych Vám nestíhal, natož abych s Vámi „pokecal“. Tak tedy nevím, jak to zařídit. Snad jedině tak, že naplánujeme dvoudenní miladatlonní hemžení – jeden den si odplavete Vaše distance a až druhý den dáte bajky a běh = vytvoříme novou odnož TRT. Pracovní název zní, "dělený terénní triatlon a kvadriatlon". Kvadrouši si první den odpádlují ještě paddleboard a je to.

K Vašim sportovním výkonům se zdržím komentářů. Již jsem psal v minulosti. Sami jste, co se týká triatlonu, povolanějšími nežli moje maličkost. Dovolím si však jedno krátké „hodnocení“. Všichni jste borky a borci, „páč“ v tom nečase, kdy jste měli bláto až tam, no víte kde, by jiného ven nevyhnal. Jste drsoňky a drsoňové, a to mě na Vás baví ze všeho nejvíce … a pozóóór, podle mých „měřítek“ se moje tvrzení/hodnocení  týká bez výjimky Vás všech a jedno jest, zda jsi dítko či dospělák, zda dáváš short, middle štafetu, sólo middle, long, kvadriatlon nebo HERO, tak to je! Podstatným pro mě osobně je, zda jsi naplnil/a především k vlastní spokojenosti motto MT, „To dáš!“.  A podle toho, jak jsem Vás měl možnost pozorovat, soudím, že tomu tak bylo na sto procent … nebo?

Technicko organizační záležitosti
Vím, to Tě celkem nezajímá, proč taky, že ano … ale pár informací bys měl/a ve vztahu k MT  vědět. Kdo nikdy nezkusil organizovat závody na zelené louce, tj. bez jakéhokoliv zázemí, navíc tedy TRT, ten zcela pochopitelně nemá pravděpodobně nejmenšího tušáka, jaký to  je - promiňte mi ten výraz, ale tak jste sporťáci, že – „voprc“.

Poznámky na závěr, opravdu tvrdě, na férovku
Bez sebemenší známky „diplomacie“, bez „servítků“… také se týká skutečně doslova „pidi“ menšiny z Vás, kteří jste byli na place respektive převážně těch, kteří na plac nedorazili, „páč“ jsem jim nemohl vyjít vstříc z technických, ale především z časových důvodů … jj, bylo Vás cca 25 až 30 a k mojí lítosti se to týkalo i dětí.

„Hele“, šeredně to „dřelo“ každý rok, ale „martyrium“, které jsem byl ještě ochotný letos podstoupit, abychom se s Vámi mohli sejít „na place“ a „dát to“ tak, jak jste od nás již zvyklí, předčilo moje nejčernější „scénáře“. Celou středu, tedy v předvečer zahájení stavby zázemí a trasování všech distancí, jsem, mimo jiné, řešil pro mě, pro MT, fatální selhání jednoho ze smluvních dodavatelů. Jo, v závodní den jsem byl téměř „ouplně vyndanej“ jak fyzicky, tak psychicky.

Pak se tedy nediv, že jsem fakt u vytržení, když mi voláš, píšeš, přes všechny ty „WhatsAppy, Facebooky, Messengery, Instáče“, někdo na můj soukromý účet, někdo na MT účet, přitom Vás všude jasně prosím/žádám, abyste mi psali výhradně na email info@miladatlon.cz. Ptáš se na věci, které máš uvedené na webu a popravdě, mnohdy polopaticky a vrchol je, když mě žádáš o registraci po skončení časového limitu, který byl letos nastavený na datum 7.8., a přitom jsi měl/a možnost registrace od 3.1.2022. Tu dobu od ukončení registrací do data závodu mám na to, abych spolu s Lídou vyladil Vaše startovní balíčky a řešil spoustu jiných záležitostí. Všiml sis například, že máš ve startovním balíčku vodotěsný čip (s jiným triatlon/kvadriatlon nedáš) s páskem od Petra – STOPNITO? Ne není to tak, že máme čipy k dispozici až ráno v závodní den a párujeme je ve chvíli, když přijdeš k akreditaci. To bychom tam byli „ještě dnes“. Pochop, bylo Vás regnutých přes 300 borek a borců, s kterými jsme museli počítat, a mrkni na kategorie závodů, je jich celkem devět barevně a číselnými řadami odlišených. Tak se nediv, že nemáme registraci na místě … jednou jsme to „zkusili“ a již nikdy více. Nejdeš na běžecké závody, víme.

Další záležitost, která mě fakt irituje. Máš k dispozici jasné sdělení, kde najdeš v DEPU Tvůj slot, máš ho označený Tvým startovním číslem a především máš instrukci, že máš svůj bajk zavěsit vpravo od Tvého čísla, tedy to znamená ne na číslo ani vlevo od něj. Proč? Každá řada depa je oboustranná, vyjma DEPA HERO, a proti Tvému číslu je číslo jiného závodníka, který si zavěsí kolo z druhé strany, z jeho pohledu rovněž vpravo od jeho čísla. A co už mi hlava vůbec nebere, když máš instrukci, že si máš bajka zavěsit za ližiny sedla, předním kolem k sobě, že to hrstka z Vás udělá přesně naopak … ne, sorry, to nechápu ... vždyť všude kolem sebe vidíš, jak zavěšují kola ostatní závoďáci.

Resumé
Závoďáci, máme Vás rádi, bavíte nás, Miladatlon pořádáme  pro Vaší i naší radost, ale … prosím, čtěte info a teprve, až budete „bezradní“, volejte a pište. Respektujte naše požadavky … Miladatlon nepořádáme proto, že musíme, ale proto, že chceme a to je zásadní a podstatný rozdíl.

Doposud jsem byl měkkej, doma jsem říkal každý rok, že máte po uplynutí termínu registrace „utrum“ a opět jsem to nedodržel. Dokonce ještě v pátek v noci, když jsem se spolu s Lídou vrátil z placu a doslova padal únavu „na hubu“, jsem „řešil“ cca dalších 5 až 10 „registračních“ mailů. Co na to říct, že. (?)

Nemluvě o tom, že jsme s Vámi další celý den, závodní den, na place, zůstáváme zde do brzkých nočních hodin a ráno nastupujeme na „šichtu“ všech „šichet“. Navíc, víš, jaké bylo počasí, takže všechno je mokré, „zasrané“ od bláta … a … několika „táhlům“ z našeho mančaftu, včetně mě, již odbila nebo za chvilinku pouhou odbije 60 a to si piš, to už fakt nemáš sil, jako když Ti bylo 40, 30 nebo dokonce třeba 20 let.

A příští rok 2023?
Osobně opravdu nevím. Část mančaftu, převážně ti věkem mladší už dnes říkají, „To dáme“. Ne tak já. Neskromně konstatuji, jsem to já, Lorenc, kdo má na tu agendu celý rok nejvíce času a přípravy MT v té „náloži“, jak jste zvyklí, jak jsme si Vás „zvykli“, mi zaberou skutečně plných 10 měsíců. Po zkušenostech se zajištěním potřebných kaček na realizaci letošního ročníku je zcela nepochybné, že vzhledem k situaci v naší společnosti, naší zemi, bude příští rok patrně s podporou téměř nebo úplné utrum a to na všech frontách. O cenách služeb a energií potřebných k zajištění miladatlonního hemžení ani nemluvě. A pro Vaši informaci, Vámi uhrazené startovné tvoří 1/5 celkových nákladů/výdajů na uspořádání jednoho ročníku MT. Taková je realita.

Přesto končím alespoň náznakem optimistickým závěrem.

Pokud by „to“ dopadlo, Miladatlon by se konal 19.8.2023 a dost pravděpodobně z naší strany v silně „ořezané verzi“ co se zabezpečení a „tunění“ zázemí týká … zkrátka tak, jak jsme byli zvyklí MY, když jsme byli ještě mládežníky a sami lítali po různých závodech v různých sportech … tj. v „pravěku“.

Pokud jsi dočetl/a až sem, díky … a sorry, že jsem byl v závěru „hustej“, ale už to po těch 5 letech muselo zkrátka ze mě ven.

Ahoj Jura (Jiří Sýkora) - Lorenc