Jura, víc nežli pár slov k STRABAG Rail MILADATLON 21.8.2021

23. 8. 2021

aneb doslova otevřená zpověď „kluka“, který nikoliv namyšleně, ale hrdě celou svojí duší vnímá a konstatuje – „Dali jsme To, povedlo se TO, JSME TÝM!“

Začnu od konce.

Vždy bezprostředně po závodech, když odfrčíte Vy, závoďačky a závoďáci, z placu, přijde ke mně David – David Cihlář s tázavým pohledem v očích a já ze sebe plný emocí „zcela“ psychicky „odrovnán“ a fyzicky dost unaven vypustím … „Davide, už nikdy, to byl poslední ročník!“

A letos? … jo, jo, stejné myšlenky, ale kdesi v koutku makovice „záblesk“ … to dáš … MY to dáme … JSME TÝM!

Nyní s krátkým odstupem doby a v důsledku prožitku a vlastního (niterně osobního) zhodnocení, viz níže-dále v textu, mohu vyřknout, MILADATLON 20.8.2022 BUDE!

Samozřejmě za předpokladu, že nám Vy, závodnice a závodníci, zůstanete věrni a naši partneři, donátoři, nás/Vás opět podpoří v našem společném snažení a Vašem úsilí zdolávat miladatlonní „nástrahy“.

Možná se Vám to bude „na první dobrou“ zdát jako společensky zavedené klišé, ale Ti, kdo mě opravdu znají, vědí, že následující výroky napíši upřímně bez „servítků“ od srdce.

Děkuji mým nejbližším, Lídě, která mi stojí po boku ať již jako slečna, mladá paní, či dnes již trojnásobná babička, bratru 39 let, dcerám Terče a Verče, na které jsem jako pyšný táta zatraceně hrdý a „skoro zeťákovi“ Zdendovi – parťákovi nejen pro naši dceru a vnoučata, na kterého se mohu vždy „stopro“ spolehnout, Dádovi – skoro vnukovi, Lídiným rodičům, že vydrželi a jistě ještě vydrží všechny moje nálady a „prudění“.

Hřeje mě u srdce, že jsem měl tu možnost, snad ji budu mít i nadále, díky miladatlonnímu snažení poznat několik pro mě založením, názory a životními postoji, fajných „člověků“. Jasan, nemohu zde vyjmenovávat všechny, ale jednoho zde jmenovat rozhodně chci.

Pozornější čtenáři především miladatlonního FB vědí – Jakub Merle – triatlet, kluk, dnes již táta od rodiny, který by věkem mohl být mým synem, přesto pro mě nastalo souznění duší jako „fík“ a tuším, že je vzájemné, byť jsme oba „hlavy zabedněné“. Chlap, který toho, na rozdíl ode mě příliš „nenakecá“, ale za to maká za tři dřevorubce a hlavně, hlavně drží slovo! Jako bývalý „reprouš“ mi ukázal nové obzory a vzhledem k jeho širokému sportovně orientovanému záběru mně, aniž by cíleně chtěl, přivedl k poznání dalších pro mě osobně fajných „duší“ … ony jistě vědí. Kubo, DÍKY!

A jak se rodí/realizuje Miladatlon?

Téměř rok si hraji u PC, telefonuji, mailuji, „vyjednávám“ … ale to vše by bylo houby platné, kdyby se do toho nevložila týmová sounáležitost a tah na bránu VŠECH členů miladatlonního mančaftu – však na moji osobní a adresnou DĚKOVAČKU dojde později. Až se mi sejde dokumentární matroš – však Vy, členové mančaftu, víte.

Mohl bych si malovat, co bych chtěl, ale realizace by, nebýt týmu MT, od nuly k nule pošla. A pozóóór, letos ještě ve větší „náloži“ nežli minulý rok významně přidali ruku k dílu bouráci z KILPI KOME KLUB Kraslice – Petr, Jára, Karel a zdánlivě „samostatná jednotka“, tj. Quba - Jakub Čamek … i Vám, hoši, patří můj/náš VELKÝ DÍK!

A „musím“ – ne chci jmenovat ještě jednu „partičku“ – „domácí partičku“ – Kotrbáky. S Jardou, „stařešinou klanu“, jsme vyrůstali v jedné ulici a po mnoha letech jsme se opět „potkali“. A od té doby je to pro mě zase parťák, který jednak vždy podá pomocnou ruku a i přes náš již pomalu „kmetský“ věk táhne tu miladatlonní káru spolu se svým klanem se mnou/s námi, byť by mohl v klidu odpočívat na „faulenci“. I Tobě, Jardo - Jaroslav Kotrba - Kotrbáci, patří můj obdiv a hlavně VELKÝ DÍK!

A nemohu zde opomenout jmenovat Tomáše Slavatu … však víte. Altruista s darem pomáhat snad od Boha, a to jsem ateista, který, ač toho má se svojí Hromovou partou a Slavata tour až nad hlavu, již druhým rokem přifrčel na miladatlonní plac a jako tryskáč spontánně pomáhá, maká, kde uzná za vhodné a ještě si stačí vystřihnout MT middle. Aby ne, sám bývalý duklák, triatloňák a Ferda Mravenec práce všeho druhu … ale to Vy, v dnešní době „sítí všech sítí“, jistě víte sami nejlépe. Tome, chlape, DÍKY!

K samotnému závodu?

Statistiky, popis dění na tratích, výsledovku … závoďačky, závoďáci, především pak jistě Vy, longačky a longáči, to vše si okomentujete sami a jistě kvalifikovaněji, nežli bych učinil já.

„Vypíchnu“ zase jen a pouze moje osobní prožitky:

Tleskající a povzbuzující závoďáci a diváci na hraně svahu, mezi startem a cílem plaveckých distancí, když probíhali longáči do 2. okruhu kurzu plavecké části TRT. Pohyboval jsem se pod Vámi na cestě u vody a měl jsem fakticky „husinu“. Tak to bylo něco, co MT doposud pořádně nezažil. Jasan, přispěla k tomu i nově zařazená prodleva mezi startem LONGu a ostatních kategorií závodů. A možná mnozí z Vás ani netuší, jaké borky a jací borci nejen z české TRT „rodiny“ pod Vámi běželi po břehu a to se v ten samý den jelo ME XTERRA v Zittau, tedy od Ústí n.L. co by šutrem z ústeckého Jadranu dohodil.

Ale pozóóór … opět platí, kdo mě „čte“, ten ví, že mojí a tím pádem i miladatlonní „cílovkou“ byli, jsou a vždy budou Vaše/naše ratolesti a právě Vy, „čistí hobíci“…. VÍME?

To, že dětem předávali medaile paní Bedřiška Kulhavá, Jana Vápeníková a Kristýna Horská a náhodou na place zjevivší se Pepa Plamínek, všichni olympionici, nebyl a není můj prvoplánový záměr, aby stoupla „prestiž“ závodů MT, jak mi kdosi napsal v mailu, nýbrž pocta pro ty nejmenší/nejmladší, kteří si dnes ještě neuvědomují, s jak velikými sportovními vzory měli tu čest potřást si pravicí. Jednou, až naberou více poznání, je to jistojistě zahřeje u „serdéček“, že měli tu možnost.

Pro mě osobně „óbr“ setkání s Pepou Plamínkem, chlapem s medvědími tlapami. Když jsem byl adolescent, nejen jeho foto vystřižené z tehdejšího „plátku“ Stadión, nýbrž spousty dalších fotografií sportovců, viselo v mém pokojíčku na zdi. Tehdy, v těch letech dospívání, to pro mě byli sportovní bozi a vzory … samozřejmě až po mých rodičích, kteří, bohužel a k mojí veliké lítosti, nedožili miladatlonního hemžení.

A ještě něco ze mě „musí ven“ … teď nebo nikdy, když jsem opět citově „rozhozen“.

Aniž by to chlapi věděli, možná někteří tuší. Na mojí kraťounké cestě coby pořadatele TRT mě podpořili, nepřímo se stali mými „rádci“, zatraceně „nabušení sporťáci“, kteří mají za sebou bezpočet sportovních titulů z domácí, evropské i světové scény, přesto zůstali skromní a pokorní a vlastní sportovní úspěchy nestaví na odiv.

HOŠI, DĚKUJI a hluboký hlavy sklon nikoliv až tak před Vašimi sportovními výkony, přestože jsou famózní, nýbrž charaktery, „člověčenstvím“, Jakub Merle - triatlet, Ivan Málek - @Triatlon-mosazný-muž-Povrly, David Cihlář, Mára - Triade Marek Peterka, Tomáš Slavata, Petr Šimonek, Pavel Jindra, Ondra Petr a Petr Cmunt.

Pokud jsi dočetla/dočetl až sem, děkuji! Jura